Logo

  02.04.2020

Slavnostní vyhlášení vítězů se mělo konat 28.3.2020 v rámci finálového večera XXII. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Jazzinec v Trutnově. Vzhledem k současné situaci v Evropě i celém světě, kdy státy přijaly mnoho bezpečnostních opatření proti šířící se nákaze COVI-19, jsme bohužel tuto událost byli nuceni zrušit. I tak, ale toto vyhlášení proběhlo alespoň v online podobě, kdy jsme o půlnoci z 27. na 28. března 2020 na Facebooku, Instagramu i webové stránce jazzworldphoto.com zveřejnili vítězné fotografie a jejich autory. Do sedmého ročníku soutěže zaregistrovalo své snímky 347 fotografů ze 41 zemí světa. Největší počet přihlášených byl tradičně z Evropy, ale nechyběly ani fotografie z dalších částí světa.

„Současné události dokonale převrátily běh celého světa, o to silněji na mě působí, prohlížím-li si fotografie, které porotci v letošním ročníku naší soutěže vybrali. Nutí mne to k předčasné úvaze, jak asi bude vypadat příští ročník. Bude ještě vůbec možné takové fotografie pořídit? V kontextu současných událostí se to zdá být skoro nemožné. Ale věřme, že vše špatné je pro něco dobré a těšme se z těchto fotografií a na hudební zážitky, kterých si budeme ještě více vážit, až je opět budeme moc prožívat“ - říká Ivan Prokop, fotograf, člen poroty a spoluorganizátor soutěže JAZZ WORLD PHOTO.

Osmičlenná porota hodnotila snímky anonymně, nezávisle na sobě, stejně jako v předchozích letech. Podruhé v sedmileté historii se na prvním místě umístila žena - Kasia Idźkowska z Polska s fotografií Russella Halla pořízenou na Manhattanu v New Yorku. Na druhé a třetí příčce se umístili Jura Třos z České Republiky a Serge Heimlich z Francie. Ceny v podobě fotografických objektivů pochází každoročně z dílny úspěšného obalového designera Jana Činčery ze Studia Činčera.

Kasia Idźkowska - absolventka renomované varšavské školy fotografie, má také magisterský titul z ekonomie. Poté, co se věnovala kariéře ve velké společnosti, se rozhodla pro svou vášeň a začala kariéru jako fotografka. Pracovala na dlouhodobém projektu: "That Jazz Babe", který byl vystaven v renomovaných galeriích v Polsku a na festivalech. Podílí se na propagaci jazzové hudby a spolupracuje s Warner Music Poland na propagaci nových jazzových alb. Fotografuje také obaly jazzových alb. V současné době spolupracuje s East News. Kasia přispívá do časopisu JazzPress jako redaktorka. Provozuje podcast pro JazzPress s názvem: To je NYC Jazz, Babe. “Její fotografie jsou publikovány v renomovaných časopisech: The New York Times, DownBeat, Top Bass, EB Business Magazine. Kasia organizuje jazzové koncerty v Hybrydy club ve Varšavě. V současné době se stalo její obrovskou vášní natáčení videoklipů.

Její tvorba je snadno rozpoznatelná díky charakteristickému stylu její práce. Má schopnost zobrazit obyčejné věci ve výjimečném světle. Její práce je poetická, citlivá k zobrazení předmětu, práce se světlem a emocemi citlivě představují pocity a prostředí. Bez ohledu na to, za jakých okolností se jí podaří najít ty poctivé, skutečné okamžiky, emocionální portréty umělců, jazzových hudebníků, sportovců a těch, se kterými se při cestování setkává - to vše představuje v přirozeném prostředí. Kasia se od dětství zajímala o malování a byla citlivá na světlo a barvy.

Kasia Idźkowska, archív

Russell Hall © Kasia Idękowska

Navštívila většinu evropských zemí a trávila hodně času cestováním po Střední Americe, Mexiku a na Dálný východ. Žila v Anglii a NYC, kde byla pohroužena do uměleckého světa fotografie a vytvořila si vlastní jedinečný styl. V současné době pracuje na svém dlouhodobém projektu „That Jazz Babe“. V rámci svého projektu chce ukázat přínos jazzových umělců ve světě hudby. Zaznamenává improvizaci a tvůrčí proces v jazzové hudbě. Umění v jakékoli formě je prostředkem k dialogu, což je silný nástroj. Proto její fotografie vyprávějí příběh nejen o jazzu, ale také předávají pozitivní informaci, kterou přináší. Svět potřebuje více interakce mezi lidmi z různých prostředí se silným důrazem na umění, kulturu a vzdělávání.

Jura Třos - „Život je jako trubka, když do ní nefoukáš, nic z ní nevzejde“ - William Christopher Handy. Když jsem před šesti lety opět začal fotografovat, tak jsem byl nadšen, když fotoeditor dokázal sám upravit fotku tak, že byla najednou hezčí. Začal jsem tedy „foukat“, abych sám dokázal takto fotku upravit. A když jsem zjistil, že to jde, tak jsem foukal, abych to udělal líp než automat. A když foukám dál, abych to udělal opravdu podle svých představ, tak hledám atmosféru, kterou nasávám, a snažím se ji zachytit a přenést do výsledné fotografie. Možná se mi to jednou povedlo a tak budu foukat dál, aby se to mohlo opakovat a nebyla to jen náhoda. Přeji všem dobrý dech!

Jura Třos, archív

Grégory Privat © Jura Tros

Serge Heimlich - narodil se v roce 1953 ve francouzském Metz, hudba jej provázela od dětství. Základní vzdělání prošlo klasikou a flétnou od útlého věku. S rodiči navštěvoval koncerty klasické hudby. Jeho vkus se postupem času vyvíjel, přes progresivní rock, keltskou hudbu, blues a jazz. Naučil se hrát na tenor a soprán saxofon. Fotografoval několik let, hlavně v rodinném prostředí. Jakmile odešel do důchodu, cítil potřebu prohloubit techniku fotografování, a tak začal navštěvovat fotografický klub Photo-Forum v Metz. Koncertní fotografie je rozšířením jeho nadšení pro hudbu. Vyjádření všech těchto emocí jedním zmáčknutím spouště je kouzelné. V roce 2019 obdržel několik fotografických akreditací. Jeho dalším zájmem je příroda, kde nachází uklidnění a okouzlení. V letech 2019 a 2020 získal ocenění v regionální soutěži Francouzské fotografické federace.

Jonathon Long © Serge Heimlich

Serge Heimlich, archív