Vlastní náklad, 2022 01.08.2022
Jak jsme vás již informovali, česko-slovenský bigband vedený kytaristou Matúšem Jakabčicem vydal po dlouhých 14 let konečně album, respektive dvojalbum. Zove se Room #555 a obsahuje 18 vesměs autorských skladeb, a to z pera nejen lídra, ale též pianisty Ľuboše Šrámka, trombonisty Michala Motýľa a saxofonisty a klarinetisty Erika Rothensteina. Jde v podstatě o třetí titul tohoto navýsost pozoruhodného tělesa. A nepřeháním, když napíšu, že se řadí k těm nejvydatnějším bigbandovým pokrmům posledních let nejen v srdci Evropy. Jsou tu namíchány bohaté a šťavnaté ingredience, vyzrálé vývojem moderního velkokapelového jazzu od padesátých let minulého století až do současnosti. Obsahuje tradičnější, veskrze melodický jazz sycený cool jazzem či šťavnatým west-coastem (např. On a Bright Day, Lisboa s klavírní předehrou, Košice Song 2, King Monk), stejně tak dravě bobtnající hard bop, jako je tomu třeba v Rothensteinově majstrštyku Ostrihom či v Room #445 (se speciálním hostem: Harry Sokal - saxofony), což je živý záznam z Bratislavských jazzových dnů 2011. Každá skladba je zároveň prostorem pro strhující řetězení sólových chorusů. Leckdy do řízných hardbopových sazeb vniká i elektronika; děje se tak střídmě, ale o to účinněji. Bigbandový zvuk tak dostává ten nejsoučasnější, experimentální, tudíž pro posluchače navýsost dobrodružný rozměr. Děje se tak hned v úvodu dvojalba ve skladbě Fast 7, dále pak kupříkladu ve Šrámkově odpichovce Static Movements či v prvním tracku druhého CD (The Horse). Nechybí ani barevná latina ve svěží Motýľově kompozici Latin Space. Ovšem co mne totálně dostalo, jsou dvě rozměrnější skladby. Dvojdílná „Koka“ Erika Rothensteina je erupcí komplikovaných sazeb a rytmů, včetně freejazzové erupce, jež představují strhující fúzi orchestrálního experimentování Olivera Nelsona, Georga Russella, Gila Evanse, Dona Ellise, Muhala Richarda Abramse či Mathiase Rüegga. Dvojalbum pak vrcholí bezmála osmnáctiminutovou koncertní jízdou z BJD 2011 v podobě Magic Zephyr, jejíž autorem je rakouská saxofonová hvězda Harry Sokal, který tu také jako sólista hostuje; cesta na jazzový vrchol začíná baladicky, postupně nabírá na otáčkách, proměnlivá dynamika je umně odstíněná, sazby se vrství, skladba graduje.
Hrají:
Marek Kotača – alt saxofon, klarinet
Miroslav Poprádi – tenor saxofon, klarinet
Ondřej Štveráček – tenor a soprán saxofon
Martin Uherek – tenor saxofon, klarinet
Erik Rothenstein – baryton saxofon, klarinet, basklarinet
Ádám Gráf, Juraj Bartoš, Rastislav Suchan, Lukáš Oravec – trubky a křídlovky
Richard Šanda, Branislav Belorid, Jozef Vörös - trombóny
Michal Motýľ – basový trombón
Ľuboš Šrámek – klavír
Tomáš Baroš – kontrabas
Marián Ševčík - bicí
Matúš Jakabčic – dirigent, kytara
... a speciální host:
Harry Sokal - tenor a soprán saxofon