CD Ainon

We Jazz Records, 2020   02.11.2020

V posledních letech se v jazzové Evropě urodila celá řada souborů, jež s improvizací pojí vážnou hudbu. Je to také případ finského kvarteta Ainon, které v září vydalo debutové album Drought. A rozhodně tento crossover není na suchu, naopak; získal dokonce označení „duchovní avantgardní jazz“. Soubor založila violoncellistka Aino Juutilainen, absolventka Royal Danish Academy of Music (2013), výhradní autorka repertoáru. Upozornila na sebe již během studií, kdy se úspěšně etablovala na dánské improvizační scéně; před třemi lety pak vydala svoji první autorskou desku Wandering s pianistou Esbenem Højlundem. Již zde je patrná výrazná snaha skloubit jazz s vážnou hudbou. Posléze se obklopila dvěma absolventkami Sibeliovy akademie v Helsinkách, houslistkou a violistkou Satu-Maijou Aalto a hráčkou na dechové nástroje Suvi Linnovaara. Nechybí ale ani mužský element: bubeník Joonas Leppänen, jinak lídr neobopové kapely Alder Ego, s níž natočil doposud dvě mezinárodně úspěšná alba. V jedenácti kompozicích na debutu Ainon se lahodný cool jazz střídavě snoubí se vzrušujícím smyčcovým zvukem, mnohdy tonálně rozšířeným, sytými témbry, vrstevnatostí, proměnlivou dynamikou, barevností, bohatstvím kontrapunktu a dramatickým rázem, včetně tryskajících emocí či naopak valivé melancholie. Mnohdy z hudby vyvstává meditativní avantgardista Morton Feldman (Anasthesia, Spell II.), leckde Kaija Saariaho (Spell I.), Darius Milhaud (titulní Drought), samozřejmě impresionismus a´la Claude Debussy (The Bird Does Not Fly). V kompozici vtipně nazvané Schön Berg lze pak najít jasný odkaz na dva velikány hudby 20.století – Arnolda Schönberga a Albana Berga.

Hrají:
Aino Juutilainen – violoncello
Satu-Maija Aalto – housle, viola
Suvi Linnovaara – saxofon, klarinet, flétna
Joonas Leppänen - bicí nástroje