CD Airto Moreira a Flora Purim

Moosicus Records, 2021   24.06.2021

Brazilská manželská a muzikantská dvojice Airto Moreira a Flora Purim se do New Yorku přestěhovala v roce 1967 a hned se stala součástí tamního jazzového dění. Účinkovala a nahrávala se Stanem Getzem, Gilem Evansem a v letech 1970-71 s Milesem Davisem. Poté se stala členy první sestavy slovutné kapely Chicka Corey Return To Forever. Ovšem od počátku sedmdesátých letech již získávala slávu i pod svými jmény, stále bok po boku; George Duke, Stanley Clarke, Ron Carter, McCoy Tyner, to jsou jen některá jména jazzových hvězd, s nimiž hrála. 26.října 1988 vystoupila se svým souborem na jednom z nejuznávanějších jazzových festivalů v Evropě, Jazzfest Bremen. S Moreirou a Purim stanuli na pódiu baskytarista pastoriovského ražení Bob Harrison, melodický saxofonista (však také doprovázel léta Ala Jarreaua) Gary Meek a klávesák Marcos Silva, hlavní autor osmdesátkového repertoáru dvojice. To určení dekády je pro hudbu, kterou zde hrají, dost podstatné. Samozřejmě jde o fusion, nebo jazz-rock, chcete-li. Jenže této fúzi přály múzy v sedmdesátých letech, poté již šlo o recyklaci či vývar. Možná je to řečeno příliš natvrdo, ale většina z deseti skladeb této živé nahrávky to bohužel potvrzuje. Energie, zvuková šťáva a kompoziční novoty vpravdě revoluční jsou ty tam. V průběhu osmdesátých let se fúze jazzu a rocku ředila čím dál více; rockových prvků ubývalo, a naopak přibývalo popu, až se z toho mnohdy stal easy-listening jazz. Na albu jsou toho příkladem Dona Olimpia, Colo de Rio a I´ll Be Here. Ve White and Black naštěstí popík vytlačí scat Purim a zdařilá sóla Silvy a Moreiry. Ostatní tracky skrývají alespoň z části hutný jazz-rockový výraz, jenž potěší. Patří mezi ně ono typické vokalizování v souhře s klávesami či saxofonem a úderná rytmika, saxofonista je dravější se sopránkou než s tenorem. Oživením budiž Moreirova perkusivní a vokálně domorodá Improvisation No.1 & No.2. Album naštěstí kulminuje dvojicí konečně řízných, nažhavených kompozic, více než desetiminutové Fancy Talk (tady i tenor jede!) a Brazilian People, které dominuje výtečná flétna. Díky nim dosáhl počet hvězdiček tří ...

Hrají:
Airto Moreira – bicí, perkuse
Flora Purim – zpěv
Robert Harrison – baskytara
Gary Meek – tenor a soprán saxofon, flétna
Marcos Silva – klávesové nástroje