CD Alban Darche

Yolk Records, 2021   19.05.2021

Není to tak dlouho, co jsem tady recenzoval album Clover tria Alban Darche, Sebastien Boisseau, Jean-Louis Pommier (Yolk Records, 2020). Na samostatném Darcheho opusu s bigbandovým projektem Le Cros Cube oba zmínění spoluhráči také hrají. A s nimi dalších 14 vynikajících instrumentalistů, z nichž skladatel a saxofonista Darche čas od času pro koncertní činnost sestavuje vskutku výtečné a šťavnaté bigbandové těleso. Tento lídr má pod svým jménem na kontě již třicítku alb, na kterých s chutí a kreativně mísí jazz s popem, rockem, operou, filmovou hudbou, hip hopem, slam poetry a soudobou komorní hudbou. S Johnem Hollenbeckem vedl americko-evropské kvarteto Jass či se s Mathiasem Ruëggem a Jeanem-Christophem Choletem podílel na tvorbě rozměrné kompozice Le Tombeau de Poulenc pro big band a dva klavíry, inspirované hudbou francouzského klasika 20.století Francise Poulenca. A byl to také on, kdo založil velmi agilní vydavatelství Yolk Records, jež se stalo ve Francii Labelem roku 2019. Spolupracoval s plejádou amerických a evropských jazzmanů, čehož využil i v případě svého big bandu. V prvé řadě musím zmínit americké saxofonisty - Jon Irabagon (v jeho portfoliu figurují třeba Nicholas Payton, Kenny Barron či Barry Altschul) a Loren Stillman (Charlie Haden, Paul Motian, Carla Bley...). Je tu přítomna i vycházející hvězda evropského jazzu, švýcarská pianistka Marie Krüttli. A samozřejmě tady figurují také další výrazné osobnosti francouzského jazzu: saxofonista a klarinetista Matthieu Donarier (jeho trio působí již 12 let a nyní sklízí úspěchy i v duu Kindergarten, a to s experimentální vokalistkou Poline Renou), jazz-rockový kytarista Gilles Coronado a trumpetista Olivier Laisney (Laurent Cugny, Magic Malik). Ti všichni se s Darchem dělí v deseti skladbách o sólové chorusy, které jsou nezbytnou ingrediencí orchestrálního jazzu. Ovšem ten je pestrý a vzrušující i tak, neboť je plný svěžích, hutných sazeb, minimalistických figur, melodických oblouků a výborné práce s kontrapunktem a dynamikou. Občas přijde ke slovu freejazzové výrazivo (třeba v úvodní A la Bougie), nu-jazz (Ping-pong), mysteriózní cinematičnost (Arcane XV – Le Diable), jazz-rocková fúze (Arcane XVIII – Le Soleil) a hard bop (Arcane XXII – Le Mat). Skladby Le Mort Joyeux, Beauty and Sadness II a Le Chemin (vortueux) jsou zářným příkladem kreativně eklektického přístupu k bigbandové materii ve stylu Gila Evanse, opusům L´oiseauqu´on voit chante sa plainte (už titul je lyricky zvukomalebný: Pták, kterého vidíme, zpívá svoji stížnost) a závěrečnému Le cercle by zatleskala i Maria Schneider!

Hrají:
Alban Darche – tenor saxofon
Jon Irabagon – alt saxofon
Loren Stillman – alt saxofon
Matthieu Donarier – tenor saxofon, klarinet, basklarinet
Rémi Sciuto – baryton saxofon, flétna
Joël Chausse -trubka
Geoffroy Tamisier - tubka
Jean-Paul Estiévenart - trubka
Olivier Laisney – trubka
John Fedchock – trombón
Jean-Louis Pommier – trombón
Samuel Blaser – trombón
Matthias Quilbault – tuba
Marie Krüttli – piano
Gilles Coronado – kytara
Sébastien Boisseau – kontrabas
Christophe Lavergne – bicí