CD Gustav Brom Czech Radio Big Band and Dan Bárta

Warner Music, 2021   21.12.2021

Český rozhlasový big band Gustava Broma v loňském roce oslavil osmdesátiny, jeho zakladatel by se letos dožil stovky. (Bývalý orchestr Gustava Broma se od roku 2013 stal rezidenčním tělesem Českého rozhlasu, a to pod taktovkou Vlada Valoviče.) Pádný důvod k oslavám! Jenže covid tomu nepřál. Více než dvacítka předních českých a slovenských jazzových hráčů mělo čile koncertovat, přičemž v roli hostujícího zpěváka se chystal představit Dan Bárta. Ten mimochodem svoji první desku vydal před třiceti lety. Takže album, jež nakonec vzešlo z chystané spolupráce, je trojnásobně výroční! Obsahuje osm písní autorů a interpretů širokého žánrového rozpětí, které upravil kmenový aranžér big bandu a trumpetista Miroslav Hloucal. Když koncertní provedení padla vniveč, dirigent Valovič posléze navrhnul, aby připravené skladby v rozhlasových studiích orchestr s Bártou alespoň nahráli. „Nebylo do čeho píchnout, žádné hraní, žádné vyhlídky a nic,“ nechal se slyšet zpěvák. „Takové dost zoufalé období. On to ten název desky Zabil jsem tuhle píseň minulou noc při karaoke vlastně evokuje: karaoke je, myslím, v jisté smyslu dost osamělá činnost.“ Bárta ale rozhodně ve studiu osamělý nebyl, naopak; s velkou kapelou si padli do oka! Škoda jen, že stopáž alba je pouhých 32 minut. Myslím si, že tak výtečně šlapající orchestr světové úrovně si zasloužil víc, než doprovázet vokalistu. Schopnosti sólistů byly bohužel nevyužity. Tento nedostatek si posluchač uvědomí při dravých chorusech trubky v úvodní Human (hit indie-rockových The Killers, považte!) či v závěrečné basieovce & sinatrovce Looking At the World Through Rose Colored Glasses, nemluvě již o pianu a tenorsaxofonu v úpravě Intropicture z Bártova výtečného alba Illustratosphere (Sony Music/Bonton CZ, 2003). A nejen kvůli tomu nepropadám takovému bezbřehému nadšení jako jinde moji kolegové recenzenti. Samozřejmě, Hloucalovy aranže jsou hutné, šťavnaté, ale chybí tomu zkrátka ono improvizační koření. Ovšem musím smeknout nad tím, že navzdory pestré dramaturgii, kromě dvou případů zcela nejazzové, protagonisté neupekli příslovečný dort pejska a kočičky. Album drží pohromadě, je sevřené a místy vyklenuté k vrcholům. A to i naštěstí po vokální stránce. Protože si nalejme čistého vína: ne všude Bárta exceluje tak, jak bych od vokalisty jeho formátu očekával. Dokonce v Human nestačí s dechem (že by to byla i ve studiu první skladba? Mám totiž pocit, jako by se skladbu po skladbě více a více rozezpívával). Velkokapelový jazz je holt úplně jiná kategorie než jazzové písničkářství v komorní sestavě! Takže zpátky k těm vrcholům: jednoznačně Satan, kontrapunkticky bohatý, šlapající (a považte, z repertoáru australského elektronika, který si říká D.D Dumbo!), Fortune (od švédské elektronické kapely Little Dragon!) s parádním tahem na bránu a Big Band Twist, což není nic jiného, než Suchého Pramínek vlasů v angličtině a v hávu moderně pojatého velkokapelového jazzu! Nedivil bych se, kdyby z něho byl po nějakém čase opravdový jazzový standard ...

Hrají:
Petr Harmáček, Juraj Bartoš, Miroslav Hloucal, Miroslav Nováček, Lukáš Koudelka – trubky, křídlovky
Petr Hnětkovský, Richard Šanda, Přemek Tomšíček, Aleš Vopelka, Zdeněk Němec, Jan Jirucha – trombony
Jan Fečo (alt), Petr Kalfus (soprán), Ondřej Štveráček (tenor), Ossian Roberts (tenor + flétna), Jakub Cirkl (baryton) – saxofony
Jakub Tököly, Stanislav Mácha – piano
Tomáš Baroš – kontrabas
Marek Urbánek – bicí
Dan Bárta – zpěv