CD Marc Méan Fields – Mist

Unit Records, 2024   19.09.2024

Švýcarský pianista Marc Méan (* 1985) studoval klasický klavír na konzervatoři již v sedmi letech! V roce 2008 absolvoval jazzový klavír na konzervatoři v Lausanne, ve stejném roce získal stipendium na jazzovou konzervatoř v Kodani. Zde studoval v letech 2008-2010 u Djanga Batese, Krestena Osgooda, Jacoba Anderskova a Sørena Kjærgaarda. První svoje trio založil v roce 2009, o tři roky později pak trio That Pork, jehož debut vyšel v roce 2013. V roce 2020 vydal překvapivě sólové ambientní album Collage, a od té doby experimentuje také s fúzí akustické a elektronické hudby. Hrál v kapelách Matthiase Spillmanna, Heiriho Känziga a Jaspera Thorna, kde smíšenou elektro-akustickou hru zhusta uplatnil. Ovšem se svým novým triem Fields usiluje o jinou estetiku. Jeho skladby jsou většinou pomalejší až pomalé, působí hypnoticky a mají místy až traumatizující atmosféru. Jsou temné a lehce disonantní, ovšem zachovávají přitom romantický pohled na svět, to jest ten pravý romantický pohled – tj. drásavý a zároveň dojemný. Ostatně jedna skladba z debutu tria již tady na skjazz.sk zazněla – Mist. Se svými frankofonními krajany Patricem Moretem (kontrabas) a Paulem Amerellem (bicí) se Marc Méan svého soundu důsledně a odvážně drží, aniž by byl nudný. Naopak, jeho hudba působí po většinu času surrealisticky zpomaleně, s magickým účinkem. Nutno poznamenat, že Méan přinesl do studia skladby záměrně nedokončené, což umožnilo celému triu podílet se v kongeniální souhře na vzrušujícím kompozičním procesu. Jiskřivém, meditativním, všepohlcujícím. Rytmy vtahují proměnlivý horizont do zdánlivého prázdna, kde vibrují a mizí po jakémsi zaříkávání. Je to zhudebněná poezie not, proměněných instinktivně okamžiky čarodějných improvizací do zvukové imaginace. Skvělé album, jež významně rozšiřuje formát klavírního jazzového tria!

Hrají:

Marc Méan - Klavír
Patrice Moret - kontrabas
Paul Amereller – bicí