CD Pericopes + 1 – Good Morning World

Losen Records, 2024   09.04.2025

Jsou to už čtyři roky, kdy italská kapela Pericopes +1 vydala album Up, jakýsi protijed na svět otrávený covidem. Od té doby prošlo trio členskou výměnou; saxofonistu Emilliana (Emi) Vernizziho na novince, v pořadí čtvrtém albu Good Morning World doplnili klávesák Claudio Vignali a bubeník Ruben Bellavia. Na nejnovějším projektu se tentokrát typický crossover jazz, směs improvizace, post-rocku a progresivní elektroniky, změnil v kolekci futuristických úvah o současnosti, o době, kdy překotné technologické změny zpochybňují samotnou podstatu člověka. Sympatické je, a vlastně i nadějeplné, že akustické a elektrické výrazivo je tu v rovnováze. I když ne pokaždé trio v experimentování dosáhne zamýšleného účinku, spojení akustických témbrů s elektronickými odstíny je navýsost sympatické. Navíc tu ve dvou skladbách hostují zajímavé hudebnice, jež rozšiřují paletu barev; ve futuristicky brutální kulise v Cosmic Nirvana znějí nelítostné housle Anäis Drago, v Assange změkčuje sound kontrabas Rosy Brunello. Album otevírá Logout se strašidelnými tóny, mlhavou mluvou, ohnivým i šeptajícím saxofonem a složitými klavírními vrstvami. Nádherná je Liturgico, kde se žalostný tenorsax pojí s melancholií. Nechybí vzrušující velkoměstský ruch, který pohlcuje člověka (Rue Sedan Métavers), balada a ́la Michael Brecker (Assange), reflexe politického aktivismu ohledně svobody slova v koláži, která slouží jako předehra k této nádherné baladě. Vrcholem desky je bezpochyby dystopicky zabarvená The Dawn Of Algo-Rhythm; Vignaliho piano vytváří hypnotický taneční rej, Bellavia dynamickým bubnováním udržuje energii bezmála horečnatou a Vernazziho saxofon se prodírá hustou džunglí industriálních rytmů a zvuků. Tento majstrštyk dokazuje schopnost tria integrovat do celku hudební prvky, které se obvykle bijí. Jestli takto bude vypadat příští album, pak dostane za pět! Samozřejmě mám na mysli recenzentské hvězdičky ...