Magriff, 2022 26.05.2022
Francouzského saxofonistu Sylvaina Riffleta jsme tu již zmínili v souvislosti s albem Rebellion(s), jež před dvěma lety vydal maďarský BMC Records; spolu s ním tu hrají Jon Irabagon, Sébastian Boisseau a Jim Black. Hudebník a skladatel z Paříže cituje jako svůj saxofonový vzor Stana Getze, ovšem stejně tak s radostí čerpá z americké minimalistické hudby, aby tak rozvinul vlastní styl sycený jazzovou improvizací, repeticemi leckdy až brutalistními, blížícími se dokonce trance. Je vyhledávaným spoluhráčem nejen na evropské scéně (Louis Sclavis, Aldo Romano, Michel Portal, Kenny Wheeler atd.), ale též na druhé straně oceánu (např. Joey Baron, Jon Hollenbeck a již zmínění Jon Irabagon a Jim Black). Autorsky debutoval albem Alphabet (Riffmusik, 2012) a poté následovaly dva tituly pro label Jazz Village: Perpetual Motion – a celebration of Moondog (2014) a Mechanics (2015). O rok později realizoval první nahrávku pro slovutné vydavatelství Verve (Refocus). V roce 2019 vydal album Troubadours již na značce Magriff, díky níž spatřila světlo světa také novinka Aux Anges (Za anděly). „Je to moje nejosobnější nahrávka,“ sdělil tvůrce. „Je to syntéza všeho, co jsem za těch deset let udělal, je ódou na moje lásky, na moje anděly, kteří při mne celé ty roky stáli, inspirovali mne a pomáhají mi žít.“ Páteří všech deseti skladeb je minimalismus, založený nejen na repetici rytmických figur, často drásaných elektrickou kytarou jakoby proti srsti, ale také melodických motivů. Ty rozvíjí saxofon a trubka, tu v souzvucích, onde kontrapunkticky, a zároveň se vydávají ke strhujícím (ať už energičností či témbrovým bohatstvím) sólovým chorusům. V každé skladbě se toho děje spousta, je opravdu co poslouchat. Pozoruhodné je třeba užití drone-music v Cake Walk from a Spaceship, až bezohledný metalový riff kytary v Awkward Commute nebo elektronické ataky a vrypy v příznačně nazvané skladbě Ryuichi, Fennesz, Alva et les autres; Japonec Ryuichi Sakamoto, Rakušan Christian Fennesz, izraelský představitel trance music Alva (a ti další) patří k experimentátorům na poli elektronické hudby. Album vrcholí pozoruhodnou skladbou Duo 2; jak název napovídá, jde o dialog, a to Riffleta s vynikajícím finským trumpetistou Vernerim Pohjolou. Uváděna je sice více než desetiminutová stopáž, ale tu dělí dvouminutové ticho. Prvních necelých pět minut zní opravdu duet, a to zvukomalebný, v závěru dokonce ambientní; po tichu se postupně přidávají ve výrazném folklórním motivu kytarista, ten jej notně zdrsňuje, a velmi decentně perkusista.
Hrají:
Sylvain Rifflet – tenor saxofon, shruti-box, music-box (vlastnoručně vyrobený)
Verneri Pohjola – trubka, elektronika
Philippe Gordiani – kytara
Benjamin Flament – perkuse