Hudobný fond, 2023 24.06.2024
O této poctě zpěvačce „vyššího populáru“ Gabriele Hermélyové (1932 – 2016), kterou vzdala Mirka Záhumenská albem Hermel(y)odies, bylo řečeno již to podstatné zde. Na mně je, abych tuto kolekci tuctu písní zrecenzoval. Přiznám se, že jsem zažíval obavy; málokteré vokální album se mi poslední dobou vyloženě líbí. Zvláště, když album předcházela pochvalná slova ze všech stran. A tak jsem použil dvojí způsob poslechu. První se týkal samotného vokálního projevu Mirky Záhumenské, druhý se zaměřil na instrumentální výkony muzikantů. Na zpěv jsem si musel zvykat. Nejsem stoupencem popově naladěného jazzování, takže jsem se musel zbavit prvotní nedůvěry. A udělal jsem dobře. Nejvíc se mi Záhumenská líbí tam, kde zpívá prostě, kde neexhibuje, jde pouze po textu (Mám ho rada), a hlavně tam, kde má hlas položený níže; jako je tomu v Pošepkaj mi tíško (kde s ní navíc zpívá Peter Lipa) a Áno ona – to jí fakt sedí! Dokáže být také smutná bez laciných gest (So slzami v očiach/Intro jen s klavírem) či nabluesovělá (a přitom projasněně!) v titulní Hermel(y)odies s Jurajem Griglákem. Celkově za čtyři hvězdičky. Ovšem maximálně jsem si vychutnal instrumentální část alba. To je prostě paráda! V prvé řadě jsou to aranže, leckdy vskutku jedinečné, dokonce s chutí lahodných i tučných smyčců díky Mucha kvartetu. Opar milostné vřelosti i tajemství (Mám ho rada), netuctově pojatá jobimovská latina Desafinado (Keď sa láska rozladí), hutný, a přitom jiskřivý swing (Ty nie si môj typ), jiskrné el.piano piano, sypká rytmika, husté smyčce a vibrafon (Áno ona). Třikrát zní pouze jeden jediný doprovodný nástroj, a je to přesně to pravé ořechové! Klavír v Každý z nás/Intro či závěrečném bonusu Môj ideál (se zvukem ´ala 1956) a Griglákův mistrný kontrabas v Pošepkaj mi tíško. A v neposlední řadě instrumentální výkony dalších, vpravdě skvělých hráčů, ať už je to křídlovka a trubka Juraje Bartoše (Nostalgia, Každý z nás), klavírní parády téměř všude, ale také vibrafon Ľuboše Šrámeka (Áno ona), basklarinetové sólo Nikolaje Nikitina v Desafinado, kytara Pavla Berezy ve svěží swingovce Ty nie si môj typ či kontrabas Mateje Štubniaka a bicí Jakuba Valíčeka v hardbopovce So slzami v očiach. Výsledná recenzentská známka 4,5 je pro tuzemské vokální album nezpochybnitelným vyznamenáním!
Hrají:
Mirka Záhumenská - zpěv
Ľuboš Šramek - klavír, Feder el. piano, Hammond varhany a vibrafon
Pavel Bereza - kytara
Nikolaj Nikitin - basklarinet a tenor saxofon
Matej Štubniak - kontrabas
Jakub Valíček - bicí nástroje
smyčcové kvarteto Mucha kvartet
... hosté:
Juraj Bartoš - trubka a křídlovka
Juraj Griglák - kontrabas
Peter Lipa – zpěv