Dreamlandrecords, 2022 03.02.2023
Od roku 2007 vydává rakouská (ovšem v Paříži narozená) saxofonistka a skladatelka Muriel Grossmann alba neobyčejné kvality a umělecké hloubky. Od roku 2004 žije na Ibize a vytvořila si výrazně duchovní přístup k modernímu jazzu. Rozvíjí tak odkaz Johna Coltranea, spojuje africkou hudbu, modální jazz, gospel, blues, free jazz, acid-jazz a východní tradice naprosto přirozeně, komplexně, výrazově, rytmicky i narativně s plnokrevnou vervou a citlivostí zároveň. Ostatně jsme tady recenzovali již čtyři její předchozí alba: CD Muriel Grossmann – Momentum (Dreamland Records, 2017), CD Muriel Grossmann - Reverence (Dreamland Records, 2019), CD Muriel Grossmann – Quiet Earth (Dreamland Records, 2020) a CD Muriel Grossmann - Union (Dreamland Records, 2021) a s nadšením. Na nové nahrávce pak nalezla opravdový univerzální kód moderního jazzu; se svými spoluhráči vytvořila doslova esenci toho nejživotnějšího, toho nejtrvalejšího jazzu bez ohledu na aktuální módy a trendy. Ostatně v jejím kvartetu hrají vskutku výteční instrumentalisté. Kytarista Radomir Milojkovic, rodák z Bělehradu, studoval hudbu od roku 2002 v Barceloně, poté koncertoval a nahrával např. s Christianem Lillingerem, Johannesem Finkem či Joachimem Kühnem. Od roku 2007 žije a pracuje na Ibize, kde se stal kmenovým spoluhráčem Muriel Grossmann. Varhaník Llorenç Barceló se narodil na Mallorce, před deseti lety působil v European Jazz Orchestra, s Davidem Murrayem a jeho bandem doprovázel Jamese „Blood“ Ulmera na jeho evropském turné. V současnosti hraje zhusta s africkými hudebníky, je členem tria Ghost Seed, od roku 2018 hraje také s Muriel Grossmann. Bubeník Uros Stamenkovic z Bělehradu studoval a působil v Barceloně, odkud se v roce 2008 přestěhoval do kanadského Toronta, později do New Yorku, v roce 2013 se vrátil do Srbska. O rok později začal spolupracovat s Grossmann. Ve třech skladbách (z devíti) hostuje pak rakouská basistka Gina Schwarz, kterou tady jistě nemusíme představovat. Přiznám se vám, že její kontrabas ve skladbě Transience je až omamně strhující; ovšem její virtuozita není samoúčelná, rozšiřuje naopak jazzové výrazivo o přímo fyzický rozměr. Ostatně již od úvodního, devítiminutového tracku Resonance je posluchač vystaven ataku něčeho skoro nadpozemského, prostě nepopsatelného. Rytmický proud je nasycen acidem, varhany jsou psychedelicky rozostřené, jakoby rozvrzané, vše působí až hypnoticky. A nad tím se převaluje melodický a vášnivý saxofon, deroucí se ze srdce, z nitra ženy, jež se proměnilo v pulsující, rozpínající se Vesmír. Zvláště sopránka se svojí dravou melodičností umocňuje duchovní účinek hudby; vedle Resonance jsou to ještě skladby Clarity, více než desetiminutová Interconnection a Essence). Nutno ovšem dodat, že celé album nemá jedinou slabinu a pokud se necháte pohltit, budete odměněni nevšedním posluchačským zážitkem, který má sílu doopravdy obohatit váš život. Není to jen hudba, je to něco, co člověka již přesahuje... Samozřejmě toto album opožděně zařazuji do svého Top 10, respektive teď už Top 11!
Hrají:
Muriel Grossmann – soprán, alt a tenor saxofon
Radomir Milojkovic - kytara
Llorenç Barceló - Hammond organ
Uros Stamenkovic - bicí
... a host:
Gina Schwarz – kontrabas a bezpražcová baskytara