CD Nathan Francis Quartet ft.Eero Koivistoinen – NFQ

CD Nathan Francis Quartet ft.Eero Koivistoinen – NFQ
CD Nathan Francis - NFQ

ajabu!records, 2021   22.06.2021

Eponymní debutové album Francisova kvarteta, této mezigenerační sestavy, představuje navýsost zdařilou poctu onomu nevyčerpatelnému hard bopu šedesátých let, bez něhož by moderní jazz vypadal pravděpodobně zcela jinak. Kontrabasista Nathan Francis se narodil v americkém Portlandu a po jazzových studiích zde a v San Francisku odešel do Finska studovat na proslulou Sibeliovu hudební akademii v Helsinkách. A v této skandinávské zemi již zůstal. Zkušenosti sbíral kupříkladu u Randyho Westona, Petera Bernsteina a Juliana Lagea. Do svého kvarteta získal finskou saxofonovou legendu Eera Koivistoinena, jenž do alba přispěl i dvěma kompozicemi (úvodní Minor Solution a bluesová svižnůstka Late Show). Tento jedenasedmdesátiletý tenorsaxofonista mimochodem spoluzakládal v roce 1975 slovutný UMO Jazz Orchestra, v němž jako hráč setrval 15 let a v dalších letech dělal uměleckého ředitele. Jako lídr a sideman se podílel na bezmála padesátce alb, celosvětově se proslavil již v roce 1970 díky nahrávce trumpetisty Teda Cursona Ode To Booker Ervin; v dalších letech s ním hráli a nahrávali Philip Catherine, John Scofield, Tim Hagans, Tom Harrell a další hvězdy světového jazzu. Kvarteto doplňují pianista Markus Nittynen (od roku 2017 má vlastní kvarteto) a bubeník Aleksi Heinola (od 2018 hardbopové kvinteto). Ten je autorem plnokrevné skladby Crystal Clear, ve které lídr vystřihne jediné sólo. Jinak se cele podřizuje celku, nevyčnívá, společně s bubeníkem tvoří hutnou a dynamicky flexibilní rytmiku; prostě tvrdí muziku jak se sluší a patří. Všech šest tracků o stopážích 5 a 6 minut evokuje sound prvního Coltraneova kvarteta, především pak hra saxofonisty. Autorské kompozice doplňují šťavnaté covery balad After the Morning (John Hicks) a Song Of Her (Cecil McBee), již proslavil Charles Lloyd na svém ikonickém titulu Forest Flower. Album vrcholí výrazně melodickým standardem Vilia, který rád hrával právě John Coltrane; mimochodem se objevila na onom ztraceném albu z jara 1963 (Both Directions at Once: The Lost Album, Impuls!Records, 2018).

Hrají:
Nathan Francis – kontrabas
Eero Koivistoinen – tenor saxofon
Markus Niittynen – piano
Aleksi Heinola - bicí