CD Nicol Johänntgen

Vlastní náklad, 2022   11.07.2022

Saxofonistka Nicole Johänntgen je původem Němka, ale od roku 2005 žije ve Švýcarsku, v Curychu. Dosud figuruje na 17 albech, z nichž osm je autorských. Včetně tří titulů s dechovým kvartetem Henry, kombinujícím neworleánský jazz s funkem. Je členkou doprovodné kapely hvězdné skandinávské zpěvačky Cæcilie Norby; prozatím poslední album Sisters In Jazz (ACT Music, 2019) jsme zde recenzovali. Spolupracovala také s Rogerem Cicero, Ericem Harlandem, Aaronem Parksem a Nilsem Landgrenem. Mimochodem absolvovala studia jazzu a populární hudby na Mannheimské univerzitě, Master Class v americkém Stroudsburgu pod vedením Davea Liebmana a nyní dokončuje obor hudební věda na univerzitě v Curychu. Jak patrno z titulu čerstvé novinky, sólovka je to druhá; ta první vyšla v roce 2019. Tentokrát album nahrála v malé kapli v nadmořské výšce 2.106 metrů na hřebeni známého alpského průsmysku San Gottardo. 11.srpna 2021 tak vznikla v pozdním ránu a za plného světla hluboce meditativní a introspektivní nahrávka deseti skladeb. Protagonistka k tomu dodává: „Když jsem po hodině a půl soustředěného hraní vyšla z kaple do lesknoucího se poledního slunce, cítila jsem se neuvěřitelně lehce.“ Posluchači pravděpodobně zažijí podobné osvobození ducha; já se tak rozhodně cítil. Dozvuková akustika malé kaple narušuje přirozeně plynoucí čas, takže doslova ožívají dávná mystéria, jež následně vnikají do hudby. Kaple je vlastně dalším nástrojem. I když je saxofonová hra čím dál diferencovanější, ponor do prostoru zůstává, a to i v případě minimalistického klokotu ve Frühlingserwachen (Jarní probuzení) či vypjatého stesku po domově v Längizyti. Každá saxofonová fráze (většinou altka) působí jako nádech horského vzduchu (Echo of the Mountain, Bergluft) nebo něčeho vyššího (Gotthard Momentum). Interpretka ve svojí volné site-specific improvizaci pracuje mistrně s radikálním zpomalením. Nalézá a interpretuje hloubku a vnitřní klid. Hektický svět zůstal někde tam dole. Album uzavírá The Unknown, kde se objevuje vokál notující jakousi starodávnou píseň a baryton saxofon, jenž evokuje středověký nástroj serpent. Tohle album nemá slabinu, je vlastně dokonalým uměleckým dílem, ale posluchač se do hudby musí cele ponořit. Pak si ji vychutná až k vlastnímu prozření.

Hrají:
Nicole Johänntgen – alt, soprán a baryton saxofon