CD Ondrej Juraši

Bebe Rebe, 2023   04.03.2024

Po sedmi koncertních letech od debutové nahrávky Post (Hudobný fond, 2016) přichází s novým autorským albem Plus trumpetista a křídlovkář Ondrej Juraši. To vychází tentokrát v péči labelu Bebe Rebe Erika Rothensteina. Kolekce šesti skladeb přináší opět melodickou hudbu ukotvenou v rytmické pulsaci. „Mojím zámerom bolo vytvoriť hudbu, v ktorej sa cítim dobre. Hľadám tam akési spojenie retro štýlu a groovu, kde cítiť tanečný nádych podčiarknutý jazzovými improvizáciami a jednoduchou melódiou,“ ozřejmuje svůj koncept Ondrej Juraši. Autor tak čerpá z dlouholetých zkušeností v roli vedoucího trumpetové sekce v Orchestru Gustava Broma či CZ-SK Big Bandu Matúše Jakabčice. Za sebou má také iniciační hraní s takovými hvězdami světového jazzu, jakými jsou Benny Golson, Eric Marienthal, James Morrison a Bill Evans. „K celkovému výsledku mi veľkou mierou dopomohli výnimoční hudobníci a moji priatelia, ktorí prispeli svojou invenciou a obrovskými doterajšími skúsenosťami. Každý z nich vložil svoje emócie, ktoré vytvárajú pôsobivý zvukový zážitok. Kompozície tak dostali hudobný rozmer, ktorý som mal vo svojej predstave. V štúdiu bolo cítiť a počuť profesionalizmus dotváraný pohodou,“ vzpomíná na nahrávání Juraši. Album věnoval nedávno zesnulému bratrovi Jánovi - dozajista by ho potěšilo. Trumpetista se držel svého hesla „Idem podľa inštinktu, držím sa popri melódii“, a ani o píď neustoupil. Album začíná pěkně od podlahy, funkově našlápnutou skladbou Fajn. Povšimněte si, že navzdory naostřeným groovům vyznívá hudba lehce, pohodově, neobyčejně příjemně. Napadá mne termín easy listenig fusion, ale to by si kdekdo mohl vyložit negativně. Jenže opak je pravdou! Považuju to za klad, jasné pozitivum. Jurašiho kvinteto si nehraje na jazzové věrozvěsty, a přesto je tu kvalitní muziky dost i pro sebemlsnějšího posluchače. Fajn je opravdu fajn otvírák, s výtečnými sóly všech aktérů, tedy až na kytaristu. Jurašiho trubka je tu samozřejmě vůdčí; šťavnatá a melodická. Následující svižnůstka Čau je ozdobena již také kytarovým sólem; ačkoli je akustické, do pulsující materie zapadá svojí hutností. A je tu další skvělá pecka – Šuflík. Ten je zahuštěn varhanní jíškou, groovy se tu snoubí s bluesovou formou, umocněnou sóly el. kytary, trubky a´la Miles Davis, baskytary a varhan. Opravdu neskonale příjemná jízda, a přitom vzrušující! Nechybí balada – Spomienka s perlivým pianem a panensky melodickou křídlovkou; a další plus: zbytečně není natahovaná, takže lyrika nezplaní. Ale krátil bych trochu v případě Bom Bom, kdy v poslední cca půldruhé minutě, kdy již odeznějí sólové chorusy, groovy jaksi otupí. Ale pak přijde vyvrcholení v podobě finálového tracku 1975. Funkující svěžest, jasnozřivé sazby i sóla, rytmika pulsuje jako divá ... Bravo!

Hrají:
Ondrej Juraši – trubka, křídlovka
Ľuboš Šrámek – piano, el. klávesy
Roman Mečiar – kytary
Michal Šimko – baskytara
Michal Fedor – bicí