CD Potsa Lotsa XL – Amoeba´s Dance

Trouble in the East Records, 2025   01.07.2025

Soubor Potsa Lotsa, což je notně rozšířené původní kvarteto na XL, vede berlínská altsaxofonistka a výhradní autorka repertoáru Silke Eberhard. První album tohoto desetičlenného uskupení jsme tu recenzovali; bylo jím Gaya (Trouble in the East Records, 2022), kde hostovala Youjin Sung s korejskou dvanáctistrunnou citerou gayageum. Novinka Amoeba´s Dance je počinem třetím. Améby jsou jednobuněčné organismy, údajně nejmenší tvorové na naší planetě. Jsou ještě menší, než neviditelné, abych citoval biologa a jejich objevitele Flanna O´Briena. Víme ale, že existují. A pod tím nejkvalitnějším mikrofonem předvádějí taneční rej. Odtud název alba. A protože jde o mikroskopickou blízkost tančících améb, v hudbě souboru dominuje zvuková intimita. „Améby se pohybují změnou svého tvaru; to byla základní myšlenka, od níž jsem se jako autorka odpíchla,“ sdělila Silke Eberhard. „Nakreslila jsem různé strukturální systémy, inspirované náčrtky různých améb, na které jsem se dívala jakoby pod mikroskopem. Co se stane, když jdu stále hlouběji do detailů? Zvuk se rozpadne? Nebo nově přeskupí? Byl to vpravdě tonální výzkum.“ Skladby vznikaly při jejím pobytu v kanadském uměleckém Banff Center. V nich se autorka zaměřovala na budování sice drobných, ale složitých kompozic. Těch je tu 18, nejkratší má pouze 36 vteřin, nejrozměrnější něco přes 7 minut. Pohybují se rovnoměrně mezi improvizací a komponovanými částmi, mezi abstrakcí, melodií a rytmikou. Většina skladeb má jedno nebo dvě sóla, umně integrovaná do textury. Zvláště vynikají vibrafonistka Taiko Saito, trombonista Gerhard Gschlössl, tenorsaxofonista Patrick Braun a samozřejmě Silke Eberhard. Ve skladbách panuje dokonalá rovnováha mezi největší možnou svobodou pro všechny aktéry a tvůrčím záměrem autorky. Evokují hemžící se organickou hmotu, od které se každý jednotlivec odráží i noří zpět, přičemž každá je soběstačná. Stejně, jako je tímto albem soběstačná i Silke Eberhard. Ve své hudební kariéře otevírá zcela novou kapitolu. Dá se dokonce říci, že vytvořila vlastní hudební jazyk, který vykvetl z předešlých napojení na hudbu Charlese Minguse, Ornetta Colemana, Erica Dolphyho a Henryho Threadgilla. A to si bezpochyby zaslouží maximální počet recenzentských hvězdiček! 

Hrají:
Silke Eberhard — alt saxofon, sopránová zobcová flétna
Jürgen Kupke — klarinet, perkuse
Patrick Braun — tenor saxofon, klarinet
Nikolaus Neuser — trubka, perkuse
Gerhard Gschlößl — trombon
Johannes Fink — violoncello
Taiko Saito — vibrafon, perkuse
Antonis Anissegos — piano
Igor Spallati — kontrabas
Kay Lübke — bicí