CD Bonnet-Malaby-Sclavis

Jazzdor Series, 2022   12.09.2022

Free jazz bývá považován ještě i dnes za cosi nesrozumitelného, ba škodlivého; znám jednoho současného renomovaného pianistu, který tvrdí, že ti, co hrají free jazz, musejí být i zlí lidé. Nevím, zda zná osobně protagonisty tohoto alba, ale takovou muziku mohou dělat jen lidé umělecky i lidsky zralí a dobří. Po velmi dlouhou dobu (jak zní titul alba) je posluchač vtažen do freejazzového proudu, který je srozumitelný, má hlavu i patu, je narativně bohatý, nikoli zmatečný a za každou cenu chaotický a provokativní. Naopak. Však jeho tvůrci jsou vskutku výteční instrumentalisté, tři Francouzi a jeden Američan. Jde v podstatě o čtyři roky starý záznam koncertu v socio-kulturním centru Fosse des Treise ve Štrasburku, ovšem s vypreparovaným potleskem, takže technický dojem je studiový. Každopádně vznikla tak nahrávka, které by ve sterilním prostředí studia pravděpodobně nebylo možné dosáhnout. A kdo že to tam hraje? Richard Bonnet je skladatel, improvizátor a kytarista z francouzských Alp, který do současné evropské avantgardní hudby vnáší bluesovou svobodu. Tony Malaby je zkušený americký saxofonista, který prošel takovými věhlasnými soubory jako Charlie Haden´s Liberation Music Orchestra, Paul Motian´s Electric Bebop Band, Mark Helias Open Loose či triem respektive kvintetem Freda Hersche. V jeho portfoliu se skví ještě jména jako např. Bobby Previte, Marty Ehrlich, Mark Dresser, Kenny Wheeler, Tom Rainey či Ben Monder. Bubeník a perkusista Sylvain Darrifourcq se kromě hraní s plejádou francouzských, evropských a amerických improvizátorů proslavil jako člen Emile Parisien Quartet, kde setrval více než 10 let! Legendu francouzského jazzu Louise Sclavise jistě netřeba představovat; ostatně před časem jsme tu přinesli jeho portrét. Na tomto albu hraje na klarinet a především basklarinet, jehož je virtuozem par excellence. Nahrávka obsahuje čtyři skladby v rozpětí 9:50 až 11:50. Kvarteto zaplňuje rozměrnou stopáž každého tracku freejazzovým tokem proměnlivého výraziva, dynamiky, zvukových barev a rytmu. V úvodním Remolino to opravdu víří, svěže a roztančeně, místy až zběsile, rozpumpované hlasy se překrývají, všechno to pulsuje sólovými party navrstvenými na sebe, kdy se střídavě odlupují drsná kytara, eruptivní basklarinet a vypjatá sopránka. Poté má posluchač šanci trochu vydechnout při lahodných témbrech dechů, kytarových preludií a citlivé rytmiky v titulní Depuis longtemps; vleklá až meditativní plocha zpomaleného času se postupně zahušťuje, nabývá na intenzitě, aby v závěru aktéři vykřesali nádherně melodické tutti. Taktéž baladicky pojatá skladba Qui fait tomber ma neige o tom, že padá sníh, vlastně nesmírně vřele pohladí, byť perkusivní hustota, sólo basklarinetu, kytarové staccato a posléze i emotivní sopránka vygradují lyriku až k vášni. Závěrečná Double pain vnáší do free jazzu neidiomatickou improvizaci a rozšířenou tonalitu, klarinet je až krutě nelítostný, že to doopravdy bolí! Tenor nezůstává pozadu, vespod minimalisticky pulsuje kytara, bicí jsou nervní. Jenže tito hudebníci vědí, že takto nemohou pokračovat až do konce. Materii zahustí, zpřehlední a vyrazí vpřed. Svěží, strhující sazby cirkulují, kontrapunkt čtyř nástrojových hlasů rozbíjí atomy free jazzu, až nakonec zbyde osamělá kytara v minimalistickém tepu... Jednoznačně za 5!

Hrají:
Richard Bonnet – kytara
Tony Malaby – tenor a soprán saxofon
Sylvain Darrifourcq – bicí, perkuse
Louis Sclavis – klarinet, basklarinet