Vlastní náklad, 2024 14.03.2025
Je to notná odvaha uchopit hudbu legendárního maďarského jazzmana Aladára Pegeho (1939-2006), zvaného „Paganini kontrabasu“. A zvláště zcela jinak, současněji, s využitím nikoli kontrabasu jako hlavního nástroje, ale baskytary. Robert Vizvári je bezpochyby virtuóz s inovativním přístupem k tomuto elektronickému nástroji, který v současném jazzu neplní ani zdaleka jen roli rytmickou. Na nahrávce jich použil několik, aby rozšířil zvukovou paletu, odpovídající náladě té které skladby. Skladeb je tu pět na ploše necelých 26 minut. Není to mnoho. Škoda, že se nepokusili o širší záběr. Jestli se nemýlím, repertoár byl vybrán z Pegeho autorského alba Music for Everybody (2002). Přičemž úvodní skladba Kis kece lányom mi často zní z gramofonu, když si pouštím jeho desku z osmdesátých let International Jazz Workshop. Uvádím to proto, že Pegeho mám poměrně dost naposlouchaného; dokonce jsem ho v patnácti slyšel naživo, když mne táta vzal na Mezinárodní jazzový festival Praha 1974; tehdy v jeho kvartetu hráli mimochodem saxofonista Mihály Ráduly, el. pianista Jenö Balogh Csibe a bubeník Imre Köszegi. Do typického hard bopu prosakoval již tehdy vévodící jazz-rock. A ten, samozřejmě v současné zvukově vycizelované podobě, pro kterou se vžil termín fusion, ovlivnil Vizváriho album již naprosto markantně. Hutné polyfonní baskytarové linky, či přiléhavěji řečeno drúzy, jsou tu v protikladu s bezmála éterickým vokálem a hlavně flétnami a píšťalami Sisy Michalidesové. Což je tu rozhodně ku prospěchu věci. Výkon Michalidesové je prostě bravurní. Což je i výkon Vizváriho, to ano, ale v jeho případě je virtuozita na můj vkus příliš exhibicionální, akademická, tudíž méně lidská. A lidskost považuji v případě Pegeho kontrabasové hry za ono jedinečné, co z něj činilo výjimečného instrumentalistu. Ale abychom si rozuměli, Vizváriho minialbum je solidní ukázkou jazzové vyspělosti! Jen méně basů by bylo více ...
Hrají:
Róbert Vizvári – basové kytary, kontrabas, aranže
Sisa Michalidesová – flétna, píšťaly, vokál, aranže
Eugen Vizvári – klávesové nástroje
Marian Ševčík – bicí
Pavol Bereza – kytara