CD Stanley J. Zappa

We Jazz Records, 2020   24.11.2020

Stanley Jason Zappa je synovcem slavného Franka Zappy. A v jeho případě platí plnou měrou rčení nomen omen. Tento saxofonista a klarinetista studoval u Milforda Gravese, jamajského pionýra free jazzu, člena legendárního souboru New York Art Quartet, který v roce 1964 doprovázel básníka LeRoi Jonese a o tři roky později hrál na Coltraneově pohřbu. Všechny tyto podněty mají až charakter archetypu, jenž ovlivnil mladého hráče přímo bytostně. Tamtéž studoval i finský bubeník a perkusista Simo Laihonen. Takže není divu, že tito dva navýsost spříznění instrumentalisté vytvořili na jaře 2017 improvizační duo. Materiál na album pak natočili o rok později živě i ve studiu při svém prvním společném turné po Finsku. Občas se k nim přidal kontrabasista Ville Rauhala, který s nimi jinak tvoří trio Black Motor. Jde o titulní skladbu Muster Point, již Zappa rozdělil do čtyř částí a ty tvoří páteř alba. První tři jsou miniaturami, fragmenty z freejazzových jízd, tou poslední, více než sedmiminutovou, album ve finále vrcholí. Tady zní free jazz ponorný, meditativní, jakoby se aktéři nacházeli ve spirituálním vytržení, aniž by se ale ztratila dynamika, energie. Prostě mistři nepotřebují běsnit, aby dosáhli účinku erupce. Zappa válí nejen zde na klarinet, který nechává rozběhnout do všech směrů, a často na něj hraje jako na basklarinet. Evokuje dokonce občas Erica Dolphyho (Pleasant Avenue). Ve hře na tenora a především sopránku dosahuje spirituálního a bouřlivého účinku pozdního Johna Coltranea, tedy již mimo obvyklá jazzová kritéria (např. ve dvojici skladeb 538 E 14th, City of Piss, USA a Putter´s Bar & Pizza). Názvy tracků odkazují pravděpodobně k místům, jež mají pro Zappu a Laihonena nějaký význam. Proto je jejich dialog tak bohatý, mocný, strhující, a propojení kongeniální. Pro mne dosud nejlepší duetové album roku!

Hrají:
Stanley J.Zappa – tenor a soprán saxofon, altový klarinet
Simo Laihonen – bicí, perkuse
Ville Rauhala – kontrabas