CD Stephan Braun a Mateusz Smoczynski

Seifert Foundation, 2020   03.08.2021

V Polsku se rodí asi nejvíce jazzových houslistů na světě! Odkaz Zbigniewa Seiferta je natolik živoucí, že tato legenda snad ani nikdy nezemřela! Je to moc dobře. Ostatně album, které je předmětem této recenze, je toho potvrzením. Mateusz Smoczyński (čti exkluzivní rozhovor) hrál v Turtle Island Quartet, nyní je členem Atom String Quartet, s nímž natočil dvě alba pro prestižní label ACT Music; třetí pak přidal vloni v duu s pianistou Joachimem Kühnem (Speaking Sound). V Berlíně se před deseti lety potkal s německým violoncellistou Stephanem Braunem; ten nyní působí v Londýně a za sebou má dlouhotrvající spolupráci se zpěvačkou Melody Gardot. Ale na debutové album této dvojice jsme si museli počkat do závěru loňského roku. A stojí za to! Eklektická směs jazzu, klasiky, fusion a funku zní neobyčejně svěže, šťavnatě a hutně. Byť jde především o převzaté pecky z uplynulých bezmála čtyřiceti let, kolekce jedenácti skladeb přináší novou, vpravdě neotřelou kvalitu. Higher Ground Stevieho Wondera tu dostává ještě výbušnější říz, v Some Skunk Funk bratří Breckerů smyčce swingují jako o život, Cobhamova skladba Stratus burácí až garážově rockovým zvukem, Fat Lip Johna Scofielda funkuje s vulkanickou silou, v Seifertově Turbulent Plover rozkvétá neméně bohatá zvukomalba a sóla se mění ve skutečné chorusy, Pass In On (Dave Holland) doslova vybuchuje melodičností, z Nothing Personal stříká šťáva, v Pools se violoncello mění v mistrovský kontrabas, Black Ice In Rio voní a chutná sladce, v Trane´s Mood ožívá rozvolněně hardbopový John Coltrane. Úžasné album pak v závěru vskutku vrcholí atmosférickou kompozicí Invitation z pera legendárního polsko-amerického skladatele filmové hudby Bronislawa Kapera ...

Hrají:
Stephan Braun – 4 a 5ti strunné violoncello, perkuse
Mateusz Smoczyński – housle, barytonové housle, velký buben