CD Tobias Hoffmann Jazz Orchestra

Mons Records, 2022   09.01.2023

Novinka německého saxofonisty Tobiase Hoffmanna s názvem Conspiracy navazuje na předchozí nahrávku Retrospective z roku 2019. A nejenže navazuje, ale také rozšiřuje! Zatímco Retrospective bylo nahráno v devítičlenné sestavě, letošní opus již s osmnácti muzikanty! Tedy de facto s orchestrem. „Po celou dobu mé hudební cesty mi v hrudi bila dvě srdce,“ uvedl Hoffmann. „Jedno srdce bylo saxofonistovo, druhé skladatele a aranžéra.“ Letos obě srdce očividně spojil v jedno. Hoffmann dodává: „Když jsem na konci roku 2020 začal plánovat tento projekt, byl jsem plný pochybností. Ocitli jsme se uprostřed druhé vlny koronavirové pandemie, polovina Evropy byla v lockdownu, koncerty a nahrávání byly zrušeny a já si opravdu nebyl jistý, zda mám přivést do studia velký jazzový soubor a nahrát v této době album náročné instrumentální bigbandové hudby. Nakonec jsem to risknul.“ A dobře udělal. Album je to skvělé! Dlouho jsem neslyšel tak nadupaný velkokapelový jazz moderního, současného ražení! Se šťavnatými, veskrze organickými sólovými chorusy! Hned první skladba z deseti, titulní Conspiracy, vás o tom přesvědčí. Autor k ní poznamenává, že to byla jedna z jeho kompozičně dosud nejnáročnějších skladeb a je inspirována bláznivými konspiračními teoriemi, které se během pandemie zhusta objevovaly. „Uvědomil jsem si, jak nebezpečné to může být nejen pro lidi, kteří v ně věří, ale i pro naši společnost jako celek,“ dodal. Vskutku prorocká slova! Další pozoruhodnou skladbou je Relentless; založená je na dvanáctitónové řadě, to jest kompoziční technice, kterou razil jako první skladatel Arnold Schoenberg na počátku 20.století! Skladba Renegade, v níž exceluje trumpetista Simon Plötzeneder, je inspirována hudbou taktéž osmnáctičlenného souboru Secret Society, v jehož čele stojí kanadsko-americký jazzman Darcy James Argue, experimentující inovativním způsobem s harmonickým zvukem. „Tuto skladbu jsem napsal v období, kdy jsem se snažil najít své místo v životě, a proto jsem se v ní pokusil zachytit pocit nejistoty,“ vyjádřil se Hoffmann. Některé kompozice na tomto albu se odvolávají i na psychologické jevy. Příkladem budiž Impostor Syndrome čili Syndrom podvodníka. To je termín, jenž popisuje vzorec myšlení, ve kterém lidé pochybují o svých schopnostech, talentu či úspěších, a bojí se, že budou odhaleni jako podvodníci. Album pak vrcholí mocně gradovanou Who Knows, která má i svoje Intro. Vyznačuje se rockovým nádechem, s vévodící kytarou Vikky Wahla, a tudíž se liší od zbytku alba. Bravo!

Hrají:
Patrick Dunst, Andy Schofield, Robert Unterköfler, Martin Harms, Jonas Brinckmann - saxofony
Dominic Pessl, Bernhard Nolf, Felix Meyer, Simon Plötzeneder, Jakob Helling - trubky
Kasperi Sarikoski, Robert Bachner, Daniel Holzleitner, Johannes Oppel – trombony
Vilkka Wahl – kytara
Philipp Nykrin – piano
Ivar Roban Krizic – kontrabas a baskytara
Reini Schmölzer - bicí