Mons Records, 2024 30.09.2024
Německý saxofonista, skladatel, aranžér a lídr Tobias Hoffmann, žijící v Rakousku, vydal 20. září nové album se svým velkým orchestrem. Po předchozím debutu Conspiracy (2022) přišlo Innuendo. A vůbec nejde o narážku, a už vůbec ne zraňující (význam slova innuendo), ale o přímou citaci toho nejlepšího z orchestrálního jazzu, jež posluchače naplňuje až rozkoší. Hoffmann se tu opět rozmáchnul jako ten nejlepší hudební prozaik i básník, a to v osmi nových autorských skladbách. Stopáž alba je 77 minut, a vězte, že je to opravdu čas posluchačské slasti! „Jazz je pro mě tou nejlepší hudbou, která nabízí svobodu objevovat a kombinovat různé světy, různé aspekty života a umění,“ nechal se slyšet Hoffmann. A pokud vám název alba i úvodního dynamického tracku něco připomíná, pak správně, neboť vzdává hold legendární rockové kapele Queen. Ještě před vydáním alba se objevily dva singly. Prvním byla skladba The Lake, obsahující autorovy atmosférické dojmy z mlhavého zimního rána u jezera Attersee v Rakousku; Hoffmann zachycuje sice klidnou, ale silnou energii jemně se pohybujících vod těsně po úsvitu. Vzrušující směs mystického klidu a propulzivní vitality umocňují gradující improvizační sóla trumpetisty Jakoba Hellinga a kytaristy Vikky Wahla. Druhým singlem byla Perseverance a představuje jedno z nejambicióznějších Hoffmannových děl pro jazzový orchestr; autorovo kompoziční vidění je plné emocí a tvůrčí houževnatosti, přičemž nechal dostatek prostoru pro podmanivá sóla tenoráka Roberta Unterköflera a trumpetisty Floriana Menzela. Nemá ale smysl vyzdvihovat tu kterou skladbu, neboť tak vyrovnanou a fungující orchestrální kolekci jsem dlouho neslyšel. Ale musím zmínit jedno jméno, které sám Hoffmann cituje čím dál častěji: Bob Brookmeyer. Tento génius aranží (1929-2011) učinil z velkokapelového jazzu něco nadpozemského, srovnatelného s tou nejlepší symfonickou hudbou. Stejně jako on, tak i Hoffmann smíchal množství vlivů do soudržného, podmanivého celku, který přináší hluboký, vpravdě komplexní zážitek z poslechu. Bravo!
Hrají:
Florian Trübsbach, Patrick Dunst, Robert Unterköfler, Martin Harms, Jonas Brinckmann - saxofony, flauty, klarinety
Maximilian Seibert, Sebastian Burneci, Florian Menzel, Gerhard Ornig, Jakob Helling - trubky a křídlovky
Simon Harrer, Robert Bachner, Daniel Holzleitner, Johannes Oppel - Trombony
Vilkka Wahl - kytara
Viola Hammer - piano a syntezátor
Ivar Roban Krizic - kontrabas
Reinhold Schmölzer - bicí a elektronika
&
Tobias Hoffmann – dirigent, kompozice, produkce