CD Yves Rousseau Septet

Yolk Records, 2020   07.04.2021

Cesta k tomuto výtečnému albu byla zajímavá a bohatá na podněty. Yves Rousseau na střední škole poslouchal hodně pop a rock; byla polovina sedmdesátých let. Tahle hudba ho samozřejmě poznamenala, zvláště, když se pak jeho hudební zájem dále posouval k art-rockovým a progresivním kapelám. Za všechny on sám jmenuje Yes, Genesis, Van der Graaf Generator a King Crimson. Posledně jmenovaná skupina je pak do alba Fragments, které je kapelníkovou vzpomínkou na tento čas, zasazena přímo. Ale nepředbíhejme. Mentorem kontrabasisty Russeaua byl legendární Jean-François Jenny-Clark, díky němuž v roce 1988 vstoupil na scénu. Ten ho také uvedl do Franco-German Jazz Ensemble, který pak v letech 1990-93 vedl společně s Albertem Mangelsdorffem. Vedle toho studoval barokní, symfonickou, experimentální soudobou a elektroakustickou hudbu. Ve své tvorbě se inspiroval šansonem (Léo Ferré), stejně tak odkazem komika Jacquese Tatiho, komorní hudbou Franze Schuberta či tradiční hudbou východní Evropy a severní Afriky. Mnohé z toho se i na jeho posledním, v pořadí osmém albu v roli bandleadera promítá v neobyčejně svěží podobě. Septeto, s nímž Fragments natočil, založil v roce 2019. Obklopil se výtečnými instrumentalisty s bohatými zkušenostmi na poli jazzu, volné improvizace a soudobé vážné hudby. 14 tracků skrývá osm skladeb, z nichž tři jsou dvoudílné (úvodní Reminiscence, Darkness Desire, závěrečná Efficient Nostalgia) a jedna dokonce čtyřvětá (Winding Pathway). Septeto hraje s obrovským nasazením i hlubokým ponorem, skladby jsou vrstevnaté, výrazově i dynamicky bohaté. Ale ani v těch nejzběsilejších pasážích aktéři neztrácejí kontrolu a výsostné muzikantství. Elektrické ruchy drtí romantické, líbivé a nostalgické melodie, prog-rockový nářez se mísí s raným elektrickým jazzem, soudobá vážná hudba s čubčím lektvarem, minimalismus s noise, jazz-rock s free erupcí a s Hedrixem nebo Frippem. Prostě nenasytné zvukové orgie! Znamenitá jsou zbytečně nenatahovaná, tudíž zhuštěná a nemilosrdná sóla především kytaristy a trombónisty. A do toho náhle zazní kontrabasové uchopení ústředního motivu z In the Court of the Crimson King, při kterém zaručeně zjihnete ...

Hrají:
Yves Rousseau – kontrabas, autor kompozic
Géraldine Laurent - altsaxofon
Csaba Palotaï - kytara
Jean-Louis Pommier - trombón
Thomas Savy - basklarinet
Vincent Tortiller - bicí
Etienne Manchon – klávesové nástroje