CD Gard Nilssen ́s Supersonic Orchestra

We Jazz Records, 2023   16.01.2024

Norský bubeník, skladatel, producent a kapelník Gard Nilssen je jedním z nejvyhledávanějších a nejaktivnějších bubeníků na jazzové scéně! Koncertuje po celém světě se svými kapelami Gard Nilssen Acoustic Unity, Bushman ́s Revenge, Unionen a SKRIM, je také členem Maciej Obara 4tet, Team Hegdal, Trondheim Jazz Orchestra či Thomas Dybdahl Band. V 17členném ansámblu Gard Nilssen´s Supersonic Orchestra, jehož nové album Family, mimochodem první na značce We Jazz Records, nyní recenzujeme, hraje sedm saxofonů, dva trombóny, dvě trubky, tři kontrabasy a troje bicí. Jde o jednu z nejvíce vzrušujících velkých těles jazzové současnosti. Tvoří jej naprostá špička skandinávského jazzu; o většině z nich jsme tu již psali. Ať už je to o bubeníkovi Hansi Hulbækmo, bubeník Håkon Mjåset Johansen a trombonista Erik Johannessen figurují zase zde, kontrabasista Ingebrigt Håker Flaten a altsaxofonistka Mette Rasmussen tady, kontrabasista Ole Morten Vågan či altsaxofonista Maciej Obara tu, kontrabasista Petter Eldh např. ve hvězdném triu, trumpetista Thomas Johansson a tenorsaxofonista Kjetil Møster tady, s Mette Rasmusen jsme v loňském roce přinesli dokonce exkluzivní rozhovor, saxofonista a klarinetista Eirik Hegdal figuruje třeba zde a o saxofonistovi i klarinetistovi Andrém Rolighetenovi, jenž je společně s lídrem autorem repertoáru orchestru, jsme psali tady. Album Family obsahuje osm skladeb, zachycených naživo při vystoupení na loňském ročníku jazzového festivalu Mondriaan v nizozemském Den Haagu. V hudbě lze vystopovat vliv takových jazzových veličin jako Duke Ellington Orchestra, Kenny Clarke/Francy Boland Big Band, The Globe Unity Orchestra, Chris McGregor Brotherhood of Breath, Art Ensemble of Chicago, Charles Mingus či Ornette Coleman. Čili moderní velkokapelový jazz, zčásti striktně komponovaný, neobvykle aranžovaný, zčásti divoce živelný, improvizovaný, mnohdy ve jménu radikálního free jazzu. Nadzvukový orchestr Garda Nilssena je vlastně takové jazzové monstrum. Divoké, až děsivé, a snad právě proto fascinující. Každopádně je nemožné ho ignorovat. Dokážu si představit, že leckoho může rozčilovat, drásat mu nervy; místy je to opravdu hodně nezadržitelně nespoutané. Dokážu si ale také představit, jak to většinu posluchačů strhne a už nepustí. Orchestr kmitá mezi silnými melodiemi a zdánlivě chaotickou kolektivní improvizací, od melodických riffů po zuřivé zvukové změti. Skladby jsou spletité a rychle se mění, ovšem šestihlavá rytmika vše udržuje pohromadě. Vskutku vzrušujících 66 minut!

Hrají:
André Roligheten - tenor saxofon, bas saxofon, bas klarinet
Eirik Hegdal - sopranino saxofon, C-melody saxofon, Bb klarinet
Per ”Texas” Johansson - tenor saxofon, kontrabas klarinet, Bb klarinet
Kjetil Møster - tenor a, baryton saxofon, Bb klarinet
Mette Rasmussen - alt saxofon, perkuse
Maciej Obara - alt saxofon, perkuse
Signe Emmeluth - alt saxofon, perkuse
Thomas Johansson - trubka, perkuse
Goran Kajfes - trubka, perkuse
Erik Johannessen - trombón, perkuse​
Guro Kvåle - trombón, perkuse
Petter Eldh - kontrabas
Ole Morten Vågan - kontrabas
Ingebrigt Håker Flaten - kontrabas
Håkon Mjåset Johansen – bicí, perkuse
Hans Hulbækmo – bicí, perkuse
Gard Nilssen - bicí, perkuse