CD Marthe Lea Band

Motvind Records, 2021   18.11.2022

Radostná hudba vyjadřující život – tak zní slogan k loňskému albu kapely norské instrumentalistky, vokalistky a skladatelky Marthe Lea s titulem Asura. V roce 2021 byla tato hudebnice vůbec neobyčejně pilná; v triu s Thomasem Strønenem a Ayumi Tanaka natočila desku Bayou a jako členka Andreas Røysum Ensemble album Fredsfanatisme. Zatímco jsem k těmto nahrávkám přistupoval s rozpaky, toto dílo je opravdu svěží a s jasným názorem. Ukotvené je v lidové hudbě z rozličných koutů světa, jejíž společným jmenovatelem je autorčino vřelé, oduševnělé a zároveň až rozpustilé vyznání lásky k životu. Osvobozujícím, neboť upřímným a zároveň výrazově silným způsobem klade rovnítko mezi životem a hudbou, rovnítko mezi radostmi těla (například skrze bezstarostnou hru či tanec) a spiritualitou. Od roku 2018 kapela odehrála řadu volně improvizovaných koncertů, jejichž filozofií bylo vše nechat na náhodě, ať se stane, co se má stát. V repertoáru měla vlastně pouze jednu zkomponovanou skladbu, a to Sneaky, Sneaky (ta album uzavírá). Překvapením proto bylo, když den před nahráváním přišla Marthe Lea se šesti novými skladbami a změnila tak celou filozofii, do té doby bezvadně fungující. Kompozice s poněkud rozmarnými zvraty se pak protagonisté měli pokusit zahrát tak, jak byly autorkou zamýšleny, a zároveň si ale zachovat onen hravý a svobodný přístup. Dost riskantní! Ale podařilo se. Úvodní skladba Kedi, plná flétnových kreací, posluchače zavede do feudálního Japonska, Jysla jysla je postavena na chytlavé melodii, ze které by se dal klidně udělat popový hit, ale to by už nebyla Marthe Lea. Titulní Asura je letním tancem v lese, Sakina je inspirována hudbou marockého etnika Gnawa, což je černošská diaspora v jinak islámské zemi, kterou tvoří otroci z afrického vnitrozemí, takže si částečně zachovala tradici šamanismu. Naopak Elgens hverdag čerpá z prastaré severské ukolébavky. Vrcholem alba je sedmiminutový Bølgebryter (Vlnolam), při jehož poslechu musí zaplesat srdce každému, kdo má rád progresivní jazz, nabobtnalý freejazzovou energií a výrazivem, kde samozřejmě nechybějí strhující sóla; zde basklarinetu, tenor saxofonu, bicích a houslí. Summa summarum: album je kolekcí sedmi rituálů k oslavě nekonečných možností hudby!

Hrají:
Marthe Lea - tenor saxofon, flétna, klavír, kytara, zpěv, udungu, perkuse
Andreas Hoem Røysum - klarinet, basklarinet, zpěv, perkuse
Hans P. Kjorstad - housle, flétna, zpěv, perkuse
Egil Kalman - kontrabas, modulární syntezátor, zpěv
Hans Hulbækmo - bicí, perkuse, hlas