CD Potsa Lotsa and Youjin Sung Gaya

Trouble In The East Records, 2022   06.07.2022

Berlínská saxofonistka Silke Eberhard založila v roce 2009 dechové kvarteto Potsa Lotsa, aby nahrálo všechny dosud známé skladby afroamarického multiinstrumentalisty Erica Dolphyho (1928-1964). Vzniklo tak dvojalbum The Complete Works Of Eric Dolphy (Jazzwerkstatt, 2011). Soubor pojmenovala podle jeho skladby Number Eight (Potsa Lotsa), jež se nachází na legendární nahrávce Eric Dolphy & Booker Little Quintet Memorial Album – Recorded live at the Five Spot (Prestige, 1961). Onen zvuk dvou saxofonů, trubky a trombonu Silke Eberhard fascinoval. Poté soubor rozšířila o klarinety, tubu a živou elektroniku. Okteto natáčí další album – Potsa Lotsa Plus plays Love Suite by Eric Dolphy (Jazzwekstatt, 2014), čímž vdechlo nový život málo známému Dolphymu dílu, jež zůstalo bohužel nedokončené. Poté se soubor začíná přibližovat tvorbě hudebního vizionáře Giaccinta Scelsiho a dadaisty Kurta Schwitterse. Po vzrušující exkurzi do elektroakustických sfér vzniká v roce 2017 verze XL, kdy do instrumentáře souboru poprvé přibývají violoncello, vibrafon, kontrabas a bicí. Formace se stává opět čistě akusticky jazzová, rozkročená mezi komorním jazzem a současným bigbandovým zvukem. S touto konstelací Silke Eberhard představuje vlastní kompozice, inspirované soundem šedesátých let a´la Blue Note, West Coastem, Třetím proudem (tj. fúzí jazzu a vážné hudby), free jazzem a souvisejícími žánry. Žádný nástroj nedominuje, jde o výsostně kolektivní hru. Na novince Gaya, jež stopáží necelé půlhodiny vlastně představuje formát EP, obsahuje pět autorských skladeb. A musím předeslat, že je tu více muziky, než v leckterých časově nafouknutých albech. Autorce se podařilo do mnohovrstevnatých kompozic vnést bohaté harmonie, pružnou rytmiku, současný jazzový sound stejně jako harmonie Ellingtona či Minguse a nespoutanost Dolphyho. Navíc je jazzové výrazivo obohaceno kořeněným zvukem korejské dvanáctistrunné citery gayageum, na niž virtuózním způsobem hraje Youjin Sung. A znějí tu skvělá sóla – třeba citera a trubka v úvodním tracku Hana či freejazzový klarinet v Sed. Skladba Dul je silně ovlivněna dadaismem a místy evokuje zappovské postupy, závěrečná miniatura Daseot představuje dronový freejazzový proud. A pak je tu více než desetiminutová kompozice Ned, ve které kapela spojuje soudobou vážnou hudbu s moderním orchestrálním jazzem, jež protkává citera. Korejka se tu blýskne i strhujícím sólem, stejně tak trombonista.

Silke Eberhard – alt saxofon
Jürgen Kupke - klarinet
Patrick Braun – tenor saxofon, klarinet
Nikolaus Neuser - trubka
Gerhard Gschlößl - trombon
Johannes Fink - violoncello
Taiko Saito - vibrafon
Antonis Anissegos - piano
Igor Spallati - kontrabas
Kay Lübke - bicí
&
Youjin Sung – gayageum