CD Meretrio

Sessionwork Records, 2021   26.05.2021

Meretrio založil kytarista (a občasný trombonista) Emiliano Sampaio v brazilské metropoli São Paulo v roce 2004. Od roku 2012 žije ovšem v rakouském Grazu. Jako dirigent, aranžér a nadžánrový skladatel spolupracuje s celou řadou big bandů a orchestrů z Rakouska, Nizozemí, Německa, Švýcarska, Dánska, Chorvatska, Austrálie a Brazílie, jako instrumentalista spolupracoval s Heinrichem von Kalneinem, Marcem Antoniem da Costou či s Mereneu Project. Založil nejen Meretrio, ale také vlastní noneto a big band! V Meretriu s ním hrají basák Gustavo Boni a bubeník i hráč na rozličné perkuse (včetně vibrafonu, marimby, xylofonu a pod.) Luis Oliveira. Debutové album jim vyšlo v roce 2007, novinka je tudíž již sedmým albem tria. Nahrávka Óbvio (Sessionwork Records) byla prestižním americkým časopisem DownBeat zařazena do seznamu nejlepších alb roku 2017, nynější album Choros bylo nominováno na Cenu německých kritiků. A není divu. V Evropě nevzniká tolik desek s brazilskou hudbou, a těch výtečných obvzláště. Meretrio zůstali jazzoví, přičemž zlidovělému brazilskému stylu choro, který dal albu název, dodávají swingový tah. Má tak leccos společného třeba s tolik populárním gypsy-swingem. Choro vznikl v 19.století z lidové hudby jako první autentická městská hudba v Brazílii. Proto kolekci deseti skladeb otevírá Atrraente, již v roce 1877 složila největší osobnost žánru Chiquinha Gonzaga; údajně jde vůbec o první skladbu ve stylu choro. Figurují zde další čtyři brazilské osobnosti, jež ale našinci nic neřeknou, a také jedna Sampaiova s titulem Choro for Guinga, což je pocta jmenovanému žijícímu klasikovi (mimochodem 10.června mu bude 71 let). Vůdčím nástrojem je na albu kytara; Sampaiovy běhy po strunách, strhující frázování, místy až erupce, ovšem to vše s obrovským citem pro melodii a kompoziční výstavbu (zářným příkladem budiž Lamentos, 1x0, Receita de Samba či Tico-Tico no Fubá) jsou srovnatelné s mistry brazilské kytary velikosti Almeidy či Pinheira. Ačkoli je náplní alba jeden styl, každá ze skladeb je ochucena jiným kořením. Třeba v Ingênuo zní nabluesovělý vibrafon, přičemž kytara se rozleje skoro jako Mississippi, v Na Glória s xylofonem a šramlem obohacuje trombonové sólo hostujícící americké hvězdy Luise Bonilly, Assanhado i s baskytarovým sólem uhání v straight-ahead jazzovém stylu, jazzrockové názvuky v Santa Morena umocňuje nejen plný kytarový zvuk, ale též lídrův řízný trombón. Prostě extrakt vášně a radosti!

Hrají:
Emiliano Sampaio – kytara, trombón
Gustavo Boni – kontrabas, baskytara
Luis Oliveira – bicí, perkuse
... a speciální host:
Luis Bonilla – trombón (Na Glória)